2°C
Počátek nového týdne bude ve znamení vlhkého západního proudění. V pondělí bude zataženo až oblačno, občas déšť, na vrcholcích hor sněžení. Denní teploty 6 až 10 °C, na jižní Moravě 12 °C. V úterý bude zataženo až oblačno, občas déšť, na horách sněžení. Ranní teploty 4 až 0 °C. Denní teploty 4 až 9 °C. Ve středu bude oblačno, občas přeháňky, na horách i sněhové. Po ránu místy až polojasno a ojediněle mrznoucí mlhy. Ranní teploty 2 až -2 °C. Denní teploty 5 až 9 °C. Ke sv. Valentýnovi se váže mnoho pranostik. Hodně jich už mluví o jaru, letos sv. Valentýn přinese nejnižší noční teploty z celého týdne.
Sledujte počasí na radaru Blesku
Přechodně se sněhové vločky ukáží na vrcholcích hor
Špatné podmínky se sněhem panují v horských oblastech. Umělý sníh leží pouze na sjezdovkách, v jejich okolí je zelená tráva pod nadmořskou výškou 950 m nad mořem. Ve čtvrtek bude oblačno až zataženo, občas přeháňky, na horách přechodně i srážky sněhové a to od cca 1100 m nad mořem. Ranní teploty 6 až 2 °C. Denní teploty 8 až 12 °C. V pátek bude oblačno, občas přeháňky. Ranní teploty 6 až 2 °C. Denní teploty 8 až 12 °C.
Ani víkend nepřinese změnu
Žádnou výraznou změnu v počasí nepřinese ani konec týdne. Oblačnosti i srážek bude hodně a nejvyšší odpolední teploty budou opět stoupat na 10 °C. V sobotu bude oblačno až zataženo, občas přeháňky, na horách i sněhové. Ranní teploty 4 až 0 °C. Denní teploty 6 až 10 °C. V neděli bude oblačno, občas přeháňky, na horách i sněhové. Ranní teploty 4 až 0 °C. Denní teploty 4 až 9 °C.
Dočkáme se ještě pravého zimního počasí díky náhlému stratosférickému oteplení?
Předpověď ukazuje na náhlé stratosférické oteplení v poslední únorové dekádě, což by také mohlo mít vliv na počasí v Evropě. A místo mírného oceánského převládajícího proudění by se sem mohl dostat polární vzduch od severu až severovýchodu, a přinést tak ještě pravé zimní počasí. Jako tomu už bylo letos v lednu.
Polární vortex je velká cyklonální oblast, která pokrývá celý severní pól až po vrchol stratosféry a důležitá je jeho aktivita, protože v zimním období má velký vliv na počasí na celé severní polokouli. Silný polární vortex znamená silnou polární cirkulaci, uzamkne chladný vzduch do polárního kruhu, což přináší mírnější zimní podmínky. Naopak slabý polární vír hůře zadržuje studený vzduch a dostat se může z polárních oblastí.
Jak vzniká polární vír? S končícím létem teplota i tlak v polárních oblastech klesají a vzniká silný globální tlakový rozdíl mezi polárními a subtropickými oblastmi. Na severní polokouli se začíná vyvíjet cyklonální cirkulace, tzv. polární vortex, který sahá až do stratosféry. Nejsilnější je polární vír nejčastěji v listopadu a v prosinci, protože je stratosféra nejchladnější.
Před 95 lety bylo -42,2 °C
V neděli 11. února jsme si připomínali 95 let od doposud naměřené nejnižší teploty na našem území. Extrémně silné mrazy byly způsobeny oblastí vysokého tlaku, která měla svůj střed nad Finskem a kolem které do střední Evropy proudil velmi studený vzduch od východu až severovýchodu, který měl svůj původ na Sibiři. V noci panovaly ideální podmínky pro mrazy - bylo jasno, bezvětří a sníh. Extrémní mrazy zaznamenaly všechny tehdejší stanice – teplota klesala nejčastěji k -29 až -35 °C, ojediněle až k -40 °C. -40 °C hlásilo například Valašské Meziříčí.
Naopak „nejtepleji“ bylo na severozápadě území s teplotami na -25 °C. V centru Prahy bylo -27 °C. Zima 1928/29 byla celá mrazivá – mrazy s přestávkami panovaly od prosince, nejsilnější byly v únoru – ten byl bohatý i na sníh, a panovaly až do počátku března. Zamrzla Vltava – v Praze na ní lidé bruslili.
Také v roce 2012 v noci z 11. na 12. 2. panovaly v Česku silné mrazy – očekávalo se, že se přiblížíme k teplotnímu minimálnímu normálu – nakonec byla nejnižší teplota naměřena na Kvildě – Jezerní slati – 36,5 °C.
